Dolu k vodopádu je to z Elly asi pět kiláků. Tuktukáři, který stojej na kraji Elly se tvářili jako že pět set rupií za cestu tam a zpátky je supr nabídka. Šli sme pěšky. S kopce dolu k vodopádu to bylo celkem nenamáhavý a navíc hezký. Nahoru už se nám až tak moc nechtělo. Takže sme se rozhodli čekat na autobus, kterej tam dole má taky zastávku. A co se nestalo. Stopli sme si poklad. Jel okolo servisní autobus, kterej ale vubec nevypadal jako autobus. Byl to kdysi autobus, ale měl v polovině uřízlou střechu a jeho zadní část byla jen veliká korba. Uvnitř dva srílančani, který neuměli ani slovo anglicky. Tenhle pseudoautobus jede na pomoc autobusu kterej se někde rozbije. Tenhle vezl naftový čerpadlo. A aby toho nebylo málo, navyklý tomu, že na SL ani slepice zadarmo nekvoká sem se pokoušel dát jim každýmu sto rupek. A oni si je nevzali ! Buďto je urazilo, že to bylo málo nebo nevim, ale smáli se a celou cestu se bavili tim jak si nerozumíme. Good Luck guys!