Skopje

Skopje. Metropole na řece Vardar, která v minulosti stála spíše ve stínu Ohridu a Bitoly. Metropole, kterou nechtěně proslavilo ničivé zemětřesení v roce 1963 a která je téměř celá postavena znovu. Po zničujícím výletu na Vodno se vydáváme do centra. Vydáváme se zároveň po stopách věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří jsou se zdejším krajem spjati snad více než s tím naším. Obdivujeme Londýnské double deckery, ale díky výborné poloze našeho hotýlku to máme dolu do centra asi jen deset minut pěšky. Na nejvýznamnější náměstí Ploštad Macedonia je to opravdu kousek. Je tady dost čilý stavební ruch a opravdu hodně staveb je v rekonstrukci nebo dokonce zcela nově stavěných. Celé náměstí je lemováno neuvěřitelným množstvím soch. Největší z nic - bojovník na koni v nadnadživotní velikosti s fontánou hlídanou smečkou lvů a antických bojovníků dominuje pravému břehu Vardaru. Po přejití mostu je v opět velmi nadživotní velikosti vyveden Cyril a Metoděj, věrozvěstové ze Soluně. Soluň nebo Thesaloniki byla součást dřívější Makedonie. Pokračujeme kolem druhého gigantického bojovníka do starého tureckého Bazaru Čaršija. Dostáváme se na pevnost Kale z šestého století, která je rovněž z části nově postavena.Vracíme se přes most u muzea archeologie ulicí makedonie kolem domu Matky Terezy. Tento dům slouží jako memoriál a kaple, jako připomínka ženy, která zavětila život pomoci nejchudším z chudých. Uvnitř nalézáme jednu z mnoha českých stop - fotografii, kdy se Matka Tereza potkává s Václavem Havlem. Hned vedle je spolu s Dalajlámou. Tato makedonská řádová sestra však nejvíce působila v Indii, za svou práci se stala čestnou občankou USA a Indie ji po její smrti v Kalkatě v roce 1997 uspořádala státní pohřeb. Pokračujeme k muzeu Skopje, které se nachází v bývalé nádražní budově, která z velké části ustála ničivé zemětřesení z 26. července 1963. Část přední zdi byla ponechána v původním stavu a velké hodiny ukazují 5:17, čas kdy přišel první ze dvou nejničivějších otřesů. Ten druhý následoval po 17ti vteřinách. V úterý ráno tady začínáme další část prohlídky města a to muzejní část. Zemětřesení z roku 1963 v nás zanechalo jen malou dušičku a tím hůže pak zapůsobilo Muzeum makedonského boje za nezávislost a sebeurčení. Nejde nijak ve zkratce popsat ta hodinu a půl dlouhá prohlídka vedená místním historikem, ale nutno říct, že ve srovnání s naší zemí na tom makedonci byli o hodně hůř. Ať už srovnám nadlvádu Rakouska Uherska s Turky nebo brutální Titův stalinistický režim. Nakonec díky Řekům makedonci přišli o značnou část vlastního území a pobřeží středozemního moře. Odjakživa byli uzurpováni ze všech stran (snad kromě té Albánské) jak Bulhary, tak Srby, tak Řeky a navíc ještě žili pod nadvládou turků. Vyrážíme do Bitoly. Bývalého konzulského města, města, které v historii Makedonie sehrálo mnohem větší roli než dnešní metropole.

Name
Lucka se lvem   Ploštad Makedonia   Skopje
Náměstí Makedonie   a bojovník na koni  Skopje
Cyril a Metoděj   poblíž nejvýznamnějšího mostu ve Skopje Kamieneho Mostu  Skopje
Válečník   na levém břehu Vardaru   Skopje
Lev   tenhle antický motiv je tady všude, taky koně...  Skopje
Pevnost Kale   na vršku přímo na břehu Vardaru, jakkoli shora vypadalo Skopje ploché, našel se tu i kopec pro pevnost  Skopje
Muzeum Makedonie     Skopje
Memorial house of mother Theresa   ulice Makedonija, Skopje  Skopje
Matka Tereza s Václavem Havlem,   vpravo s Dalajlámou   Skopje
bývalá budova nádraží Skopje   tato zeď přežila zemětřesení z roku 1963 a dnes je budova přestavěna na muzeum města Skopje. Hodiny se zastavily v čase prvního úderu zemětřesení a jsou tak ponechány dodnes.  Skopje
Double deckery   nikoli Londýnské, ale čínské...   Skopje
horní patro double deckeru     Skopje
jízdenka     Skopje
Ulice Makedonie   v pozadí stará nádražní budova, která již 53 let připomíná čas 5:17 ráno.  Skopje
cool kompozice     Skopje
Muzeum města Skopje     Skopje
26.7.1963     Skopje
27.6.1963     Skopje
26.7.1963     Skopje
česká stopa v expozici 26.7.1963     Skopje
dobový nabytek   expozice 26.7.1963  Skopje
česká stopa v expozici 26.7.1963   v plánu na obnovu města a usídlení 180.000 lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou pomáhali i češi s výstavbou periferní zástavby.  Skopje