z cesty do Indonesie

K obedu se podava treska. Anglicky Cod. To jsme si museli najit ve slovniku. Boeing 777 je naplnenej sotva z poloviny, takze mame luxusni prostor pro pohyb i spani behem 9h letu. Jak jsme se vznesli nad Dubaj stalo zato jeste chvili koukat jak jsou sejkove a emirove zdatni v osidlovani marsovske krajiny. Dubaj se tahne do pouste a pri pohledu shora se zda ze prvni duny pohlcuji posledni pozemky osadniku. Jeste na malou chvilku začne byt krajina zajimava kdy se tesne pred indickym oceanem z pouste zvednou hory. Dal jsme toho uz moc nevideli. Leteli jsme sice nad indii ale pres oblacnost nebylo nic videt. Z mlhy se lehce prokousaly Andamanske ostrovy a Nikobary, posledni misto kde snad jeste ziji lidojedi. A indonesie je na dohled, v nejsevernejsim cipu lezi mesto Banda Aceh, kam se nedoporucuje cestovat kvuli striktinu dodrzovani muslimskeho prava sarija. Na Bali jsou to odsud jeste 3h letu. Nekde nad Malackou uzinou si s Luckou otevrem lahvicku vina, bude to poprve co jsme se ocitli na jižní polokouli. dojeli jsme do hotelu v Denapsaru na Bali. Prijemne nas prekvapilo, ze vsechna zavazadla doletela. Pred pasovou kontrolou na nas volal chlapik "čeko no visa" a ukazoval, že "mýtnici" kde se po turistech jiných národů vybírá 25$ můžeme obejít. Super, takze jsme už jen nase ponekud rozmerne zavazadla nechali v uschopvne a pokracovali solo do hotelu v centru. Ten je dost luxusní za nízkorozpočtovou cenu což nás taky překvapilo.

Name
EK140     z cesty do Indonesie
Dubaj shora   Emírové a šejkové této země neví co lepšího s našimi penězi, tak se na své vlastní zemi učí osídlovat Marsovskou krajinu  z cesty do Indonesie
Z brány chrámu   přímo na ranvej... Musíme přiznat, že Denpasar a jeho letiště a kousek přilehlé čtvrti nás dost překvapil vyspělostí. Celkově jsme na letišti nestrávili ani hodinu, víza hned (jen razítko do pasu), celníci taky nedělali žádný kůže, úschovna za rohem, všude mezi int a dom terminálem se dalo jet vozíkem bezbarierově (měli jsme na něm vě kola v krabicích), domestic terminal zase krása a lesk. Všechno dobře označený a čistý a nový. Tohle už přestává být asie... naštěstí jsme pokračovali dál na Flores   z cesty do Indonesie
Dezert   v podání Garudánců... byl to pudink, takže bez lžičky se to dost blbě jedlo. Naštěstí Lucka touto dobrotou pohrdla, že neni jako od babičky a já dostal ke kafi lžičku.  z cesty do Indonesie
Ostrovy kam se podíváš   Indonesie se rozkládá na více než 17000 ostrovech a více než 6000 z toho je trvale obydleno  z cesty do Indonesie
Sugiras Living   naše jediná noc na Bali, v porovnání s Floresem o polovinu levnější (díky obrovské konkurenci) a nutno říct že zároveň dvakrát tak kvalitnější. Tohle už ale neni indonesie... ;-)  z cesty do Indonesie Indonesie - Kulturní