Den v Bangkoku

Město hříchu za světla dne vydává Lucky batoh, který čeká zabalený na recepci hotelu. Po snídani koupené v pekařství jdeme do města. Jelikož náš čas je omezen, řadíme se k mainstreamu, který chce vidět to nejzajímavější. Hned za rohem máme zastávku lodní dopravy po jednom ze slepých ramen řeky. Dlouhá úzká loď přijíždí celkem hned a za 12THB se dostáváme skoro přesně do historického centra. Teplota už je někde na třicítkou. Loď má konečnou ve stanici Phan fa lilat a odsud už je co by kamenem dohodil první dnešní pamětihodnost Wat Saket aneb Golden Mount. Je to stůpa postavená na vrcholku který vznikl z ruin mnohem větší stůpy, která se o několik set let dříve zřítila. Vstupné bylo směšné a tak jsme se za chvíli už kochali pohledem na město andělů z téhle nádherné vyhlídky. O kousek dál procházíme samotné staré centrum, které dnes žije obchodem. Každý domek tady má v přízemí někoho kdo má něco na prodej a nebo umí něco udělat. Nevšední je krámek s ocelovými lany, vodními čerpadly a kompresory a docela dlouhý úsek zabírají autodílny. Tady se zadřený motorek od stěračů nevyhazuje, pán do něj zrovna namotával nové vinutí a když jsem viděl paní jak rozebírá staré trafo docházelo mi, že tady ještě není čínská náhražka levnější než práce na opravu. Kolem Wat Pho už parkuje velké množství autobusů, které sem dovezli turisty z přímořských letovisek. Je tu taky spoustu prodejců všeho možného, ale narozdíl od těch co jsou po zbytku města jsou více neodbytní. už jsme docela vyprahlí a tak si kupujem krájené mango, které je v těhle končinách moc dobré a příjemně osvěží. Prohlídka Wat Pho nám zabírá skoro dvě hodiny. Thajská architektura, které naše oko rozhodně příliš znalé není je tady bohatě zdobena. Thajci si hodně potrpí i na barevnost, takze monotónní jednobarevné stavby tady určitě nepotkáte. Dominantou celého areálu je socha buddhy, která měří na délku bezmála 50m a je celá pokrytý zlatem. Chodidla buddhy, jejihž rozloha je úměrná rozloze menšího obýváku jsou vyložena perletí. Také se tu nachází 108 misek do kterých si vcelku zdarma můžete vhodit potřebné množství mincí. Areál Wat Pho je nejstarším uskupením chrámů v Bangkoku a dodnes je významným místem vzdělání ve městě. Sídlí zde univerzita. Královský palác kam jsme zamířili potom je památka TOP1, takže ani tu jsme si nemohli nechat ujít. Vstupné už tak směšné nebylo (500THB) ale stavby uvnitř skutečně zajímavé jsou. Je to ukázka jejich kultury a architektury která ukazuje nakolik odlišné naše dávné historie jsou. Po celodenním pochodu městem se rádi přesouváme na břeh řeky Chao Praya, kde jezdí hromadná lodní doprava. Na okraj čínské čtvrti je to 5 stanic a nádraží Hua Lampong, kam máme namířeno je hned za ní. Nelze říct, že by plavba lodí byla něčím obyčejným. Na prázdninový provoz parníku na lipně zkrátka zapomeňte. Tady se brzdí zpětným chodem a naskakuje a vyskakuje z hodně se houpající lodi přes pneumatikami obložená mola. Prošli jsme kus čínské čtvrti a zabrousili i do těch nejužších uliček kterými neprojel ani skutr. Nabídka všecho neznámého je omračující. Nelze identifikovat všechny ty vůně a tvary což na nás rozhodně působí exoticky... Na nádraží Hua Lampong kupujeme jízdenku do Nongh Khai na zítřejší noční vlak. Po nástupišti jdeme z nádraží kde se na koleji vedle nás zrovna chystá k odejzdu Eastern Orient Express. Vypadá přesně jak z detektivky Hercules Poirot, chybí už jen vrah a motiv.

Name
Lodní doprava   po ramenech a kanálech řeky Chao Praya   Den v Bangkoku
Největší socha buddhy     Den v Bangkoku
Lodní doprava     Den v Bangkoku
výzdoba místních long-tail boats     Den v Bangkoku
Chao Praya   je řeka která protéká Bangkokem. Na poklidnou plavbu parníčkem zapomeňte. Tady je asie a kdo je větší ten jede.   Den v Bangkoku