Indochine

Temples of Angkor

Siem Reap - Angkor Wat Právě dnes uběhla polovina naší cesty po zemích indočíny. Po na zdejší poněry vydatné snídani jsme vyrazili směr Angkor Wat. Aby to nebyl tak úplně vepří výlet zapůjčili jsme si kola a hladce vpluli do zdejšího provozu. Cestou nás míjeli motorkáři v protisměru, předjížděli jsme místní cyklisty, ale i pojízdné krámky a my jsme byli naoplátku předjížděni autobusy s turisty mířícími k hlavní atrakci Siem Reapu. Jedná se o skupinu menších či větších chrámů rozmístěných na vzdálenosti několika kilometrů. Komplex byl postaven králem Suryavarmanem II v letech 1112- 52 jako hlavní město a následně jeho posmrtný chrám. Po staletí chátrání z některých templů zůstaly jen rozvaliny. Jednotlivé chrámy jsou spojeny asfaltovými cestami, které brázdí tuktuky a cyklisté. Kolem vstupních bran postávají žebrající děti a prodejci suvenýrů. Po prohlídce několika menších chrámů jsme náhle ucítili několik kapek deště. Slunce a jasnou oblohu překvapivě rychle vystřídaly tmavě šedé mraky, které rostly před očima. Stěží jsme stihli zaběhnout do nejbližšího výklenku chrámu, ve kterém se s námi po hodině vydatného deště tísnilo několik dalších návštěvníků. Tropický liják jako vystřižený z monzunového období naštěstí vystřídalo slunce a po dešti zůstaly jen pro cyklistu překvapivě hluboké kaluže. Hlavními, největšími chrámy celého komplexu jsou Angkor Thom a Angkor Wat, kam jsme dorazili v závěru naší vyjížďky. V celém templu se tísnilo množství turistů, kteří nedbali jednosměrných prohlídkových tras, dlouze zdržovali focemín, což plynulost celé prohlídky značně narušovalo. I přesto to byl nezapomenutelný zážitek, na člověka zkrátká dýchlo těch necelých 1000 let dějin. S dalšími kapkami deště jsme svižně vyrazili k domovu, takže jsme cestou sotva zmokli. Další postřehy: Objevili jsme nový skvělý druh ovoce - Dragon fruit. Je to plod nějaké kaktusovité rostliny a chutí nepřipomíná nic co jsme doposud znali. Bílá dužnina strukturou podobná melounu a malinká černá jadýrka podobná jako má kiwi jsou naprosto chaoticky rozeseta uvnitř celé dužniny. Za deště který přišel na Angkoru jsme stáli schovaní v jednom z templů společně s několika turisty a prodejci. Asi dvacetiletá holka mluvila docela dobře anglicky a přesvědčovala nás poměrně pádnými argumenty ke koupi průvodce angkorem. Odolali jsme, ale aspoň jsme z ní vytáhli něco informací. Školu dokončila ve 13 letech, její rodina nemá peníze na to aby šla studovat dál. Nějaká australská rodina ji zaplatila kurz angličtiny, který už má za sebou a tak prodává tady průvodce za 6-10$. Ptali jsme se jí kolik by vydělala normální prací ve městě, ale říkala, že normální práce jsou špatně placené a benzín na cestování do města a zpátky je drahý, takže je na tom líp když tady prodává knížky. Na otázku kolik jich denně prodá řekla, že někdy dva až tři, někdy žádnou. I tak je na tom prý líp, než kdyby pracovala ve městě. Co mi přišlo hodně protivný a zkazilo mi to dojem z Angkoru jsou pracující děti. Děti, které mají na šátku kolem ramen uvázaný plastový košík a snaží se po dolaru prodat nějakou cetku jsou všude. Umí anglicky jen hello a napočítat do deseti, ale jsou neodbytné. Když jsme se ptali té holky proč nejsou ve škole, řekla, že je tu moc málo učitelů a děti chodí buď jenom na odpoledne nebo dopoledne. Jestli to je pravda jsme radši nezkoumali.
Name

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor
 

   

Temples of Angkor