Indochine

Plains of jars

Než začnu vyprávění o tom co jsme dělali v sobotu musím něco malinko osvětlit z historie Laosu protože bez toho by následující povídání mohlo být i trochu zavádějící. Bylo nebylo v rozlehlých horách a západních březích Mekongu rozprostíralo se království Lan Sang. To bylo ještě před rokem 1700 a v té době zdejší kraj dosáhl své největší slávy a rozmachu a vše se zdálo být slibné. Bohžel král Surinyavongsa, který vládl téměř šedesát let neměl přímého potomka a tak se kdysi mocné království rozdrobilo na tři menší. V průběhu časů jejich vliv slábl a na území si značně brousili zuby z jihu Thajci a z východu Vietnamci. Když koncem devatenáctého století francouzi zabrali Vietnam dosáhli později i nadvlády nad Laosem. Kromě toho, že zotročili obyvatelstvo na nucené práce tu nic moc zásadního neprováděli protože odlehlost a nedostupnost byla příliš velká. Za druhé světové války území okupovali japonci a po ní byl Laos na základě Ženevské konference prohlášen za svrchovaný nezávislý stát. Tady však nastal kámen úrazu. Od začátku padesátých let se na severu země formovalo silně levicové vlastenecké hnutí Pathet Lao a právě tomu byla svěřena správa dvou severních provincií nově vzniklé země. Zbylých jedenáct bylo pod královskou vládou. Nikdy se nedovíme jak by to dopadlo nebýt dvou hlavních hráčů studené války. Rusáci a Vitnamci podporovali komunistické Pathet Lao a Američané zase doposud legitimní královskou vládu. Narozdíl od Vietnamu, kde se zájmy američanů a rusů střetly na světle světa všem na očích vedly spojené státy (a samozřejmě i rusko) tajnou válku (v té době skutečně přísně utajovanou) v Laosu. Američané podporovali královskou vládu a leteckými útoky oslabovali komunisty na severu země kteří ovládali dvě provinci severně od Plains of jairs. Během dvacet let trvající občanské války shodili američané na severní Laos přes 2 miliony tun bomb. Jak to dopadlo po roce 75 už není třeba rozmazávat. Američané utrpěli hořkou a pomalou porážku vyčerpáním a vietnamští komunisti postupně dobyli Phnom Penh, Saigon i Vientianne. V tom roce umřela naděje na první demokracii v Laosu a hluboko pod zemí odpočívá dodnes. Plains of Jars. Ulice Phonsavanh nebo také Xienkhouang jsou široké třídy plné přízemních nebo patrových domků a skoro každý provozuje nějaký obchod. V průčelí některých krámků bez ohledu na jejich zaměření stojí na výšku postavené nevybuchlé letecké pumy. Američané v tom obrovském množství bomb měli poměrně vysoké procento (uvádí se až 5) bomb, které nevybuchly a ty co se našly zdobí zdejší zahrádky, restaurace, mosty a hotely. Ráno se probouzíme do jasného dne a jdeme hledat půjčovnu kol, kterou jsme předešlého dne večer nenašli byť jsme byli ujištěni, že tu je. Hledání to fakt nebylo jednoduché, ale nakonec jsme objevili malý krámek chlapíka, který nám půjčil dvě horská kola. Studoval za mlada v budapešti a uměl i pár slov česky. Na ceduli před krámem měl v mnoha jazycích včetně češtiny nápis "Nejlepší půjčovna motorek". Vyrážíme tedy na první naleziště obřích hrnců, které je jen kousek za městem. Plains of jars neboli planiny hrnců se to tu jmenuje odedávna protože se zde roztroušeně na mnoha místech nachází obrovské hrnce (cca 1-2m v průměru a 1-3m na výšku) největší koncentrace hrnců je na třech místech kolem města Phonsavan dohromady jich je tu kolem 400. Stáří hrnců se uvádí kolem 2000 let, nikdo přesně neví k čemu sloužili a aby toho nebylo málo hornina ze které jsou vytesány neodpovídá široko daleko žádné hornině, která se nachází v podloží. Na prvním nalezišti je docela hodně turistů, tak děláme prohlídku a pokračujem na druhé. Na jedné odbočce končí asfalt a začíná i pro horské kolo dost šikanozní cesta plna velkých kamenů, prachu a výmolů. U druhého naleziště už stojí jenom jediná dodváka s turisty. Bez lidí tahle místa dýchají naprosto jiným dojmem. Užíváme si, že jsme tady obklopeni touhle malou Laoskou záhadou sami a pak se vydáváme ještě na k vodopádu a na třetí naleziště. Vodopád je nádhernej, ale nemá vodu (na sjetí) tak jenom spekulujem kudy by to slávoš jel. Třetí naleziště je asi nejpoetičtější. Jde se na něj skrze rýžová pole po hrázkách a samo leží na malém kopečku ve stínu několika stromů. Je odsud krásný výhled do kraje. Všechna tato naleziště jsou zbavena UXO (nevybuchlá munice) a u každého je statistika kolik jich bylo nalezeno. Řekněme, že druhé naleziště nebylo větší než polovina fotbalového hřiště a bylo na něm nalezeno 26 nevybuchlých bomb a na 15tis. střepin. Tím pádem okopávat tady svoje políčko znamená pro běžné Laosany dost velké riziko. Krajina je zlovětstně dodnes zjizvená krátery o velikosti menších rodinných domků.
Name

Plains of jars - site 1

  první naleziště 

Phonsavan
Plains of jars
 

Plains of jars - site 1

  naleziště 1 

Phonsavan
Plains of jars
 

Brouk

  který žije mezi hrnci a politika ho netrápí  

Fauna
Plains of jars
 

Silnice v Laosu (2. třída)

  cesta na naleziště 2  

Phonsavan
Plains of jars
 

Nejsme tu sami

  tahle kudlanka(?) nás svou asi centimetrovou hlavičkou bedlivě sledovala  

Fauna
Plains of jars
 

Jar site 2

  ...  

Plains of jars
 

Rýžová pole

  ...  

Plains of jars
 

Typická krajina kolem

  planin hrnců, plná rýžových polí  

Flora
Plains of jars