Luang Prabang

Cesta do Luang Prabang. Dneska nebyl den poznávací, ale přesunovací. Až na to, že ten přesun zabral bezmála celej den. Třeba taky proto jsem psal, že Phonsavanh je konec světa. Leží v nadmořské výšce přes tisíc metrů a krajina kterou se k němu jede je neuvěřitelně členitá. Samý kopec, údolí, kopec, údolí a na silničce není snad jediný most. Kopíruje tupě úbočí kopců takže se klikatí na tisíc způsobů. (Pohledem a přiblížení google maps se o tom ostatně můžete přesvědčit) Autobus odjíždí v Phonsavanh do Luang Prabang jednou denně v 8.30. Příjezd do LP v 16.00. Hmm, lákavé, ale shodli jsme se na tom, že cestovat zase s tou protivnou slovenkou za dvojnásobnou cenu nebudem. Ne, že by ta možnost nebyla, ale nechtělo se nám. Alespoń jsme mohli více poznat život místních. Autobus je přistaven již hodinu před odjezdem. Je to starý Hyundai s pohodlnými sedačkami a autobuszahrádkou na střeše. Řidič má k ruce pohunka, který po již hbitě nakládá zavazadla. Velké asijské tašky plné kukuřičných klasů a režné pytle asi plné rýže. Naše batohy tu působí opravdu nemístně. Pak přijede paní se zánovní motorkou a postaví se podle nás dost hloupě před žebřík na střechu. Co nám připadá směšné je pohunkovi jasné a uvazuje za přední kolo konopný provaz. Za chvíli už motorka parkuje na střeše přivázaná dvěma lany. Po chvíli přibyde druhá a mohla ještě třetí, ale nervozní pán z autobusového nádraží cosi haleká a tak ten třetí už radši zase odjíždí. Vyjíždíme s pulhodinovým zpožděním. Tankujeme 100l nafty za 900tis. kipů (tzn cena nafty cca 20Kč/l) no a pak už jenom úchvatné výhledy do krajiny a nuda protože to je hrozně dlouhý. Po čtyřech hodinách cesty přichází rána a nucená zastávka v podobě proraženého kola. Pohunek s řidičem na nic nečekají a během pár minut mají sundané kolo a tahají ven duši. Ani spolu moc nemluví, každý přesně ví co má dělat. Z útrob busu vyndavají náhradní duši a podkládají asi pěticentimetrovou trhlinu v plášti silnější gumou. Trvalo jim to dohromady asi Půl hodiny a zase jedeme. Vracíme se velkou část cesty do Vang vieng a průměrná rychlost je něco kolem 30km/h, autobusu do kopce vůbec nestačí dech a většinou jedem na jedničku. Silnice je neustále samá vracečka, každou chvíli řidič troubí, protože není do zatáčky vidět a silnička je vzhledem k proporcím autobusu tak tak. Když jede po rovině proti náklaďák tak oba zpomalují téměř na krok. Poslední klesání do Xieng Ngeun jsou cítit brzdy už docela silně. V Luang Prabang pozorujeme zase jinej charakter města. Jsou tu pěkný chodníky, na ulici se vaří jiná jídla a není tu tolik prachu. Jdeme do guesthousu a pak na večeři. Jídlo z pouliční vývařovny předčí veškerá očekávání a spokojeni supr lacinou večeří dáváme ještě zákusek v cukrárně (první co jsme tu viděli). Taky výbornej.

Name
vývařovna v LP   skvělá   Luang Prabang
Nam Khan river   přítok Mekongu v LP   Luang Prabang
Motýli   ...  Fauna Luang Prabang
Sloni     Luang Prabang Země milionů slonů
Sochy cestou na Phu Si     Luang Prabang Památky v Luang Prabang
řeka Nam Khan     Luang Prabang
Wat Xieng Thong     Luang Prabang Památky v Luang Prabang
Wat Xieng Thong   detaily uvnitř  Luang Prabang Památky v Luang Prabang
Wat Xieng Thong     Luang Prabang Památky v Luang Prabang
Wat Xieng Thong     Luang Prabang Památky v Luang Prabang