Phnom Penh

Phnom Penh V noci nás nemilosrdně několikrát vzbudil prudký déšť a ani ráno to nevypadalo o nic líp. Po snídani jsme se nechali dovézt tuktukem ke královskému paláci a jako první prošli tuhle atrakci. Po tom co jsme viděli už spoustu staveb podobné architektury nás to nijak nevytrhlo, ale přesto musíme uznat, že je nádherný. Vadu na kráse to trochu mělo jenom tu, že se v areálu paláce skoro nikam nesmí a tak jsme prohlídku odbyli docela rychle. Navíc začalo zase lejt, takže prohlídka byla urychlena. Hned vedle se nachází národní muzeum, které je vsazeno do nádherné červené dřevostavby lokální architektury. Muzeum nás bavilo, ale ničím příliš neuchvátilo. Spíš jsme byli zhnuseni tím, kolik je tam turistů a že neslyšíme vlastního slova. Vyrazili jsme po pobřežní promenádě (tady ten kousek města vypadá skutečně jako město které může mít nějaké kouzlo) ale hned jak jsme zabočili do vedlejší uličky, zase to tu je. Špína, prach, odpadky a neuvěřitelně divoký a nepředvídatelný provoz. Půjčit si tady motorku je sebevražda, nejezdí se sice moc rychle, ale člověk nesmí zaváhat ani na vteřinu...Vylezli jsme na posvátný pahorek Wat Pho kde nás chytil další déšť. Templ s buddhou uvnitř a jinak celkem nic moc zajímavýho. K našemu zklamání se nekonal ani výhled na město kvuli množství stromů. Cestou ke stanovišti Sorya BUS jdeme přes central market, což Lucka neomylně pochopila jako příležitost k shoppingu. Nakonec odcházíme o pár dolarů lehčí. Kupujeme lístky na ranní bus do Koh Kong a hledáme hospůdku kde se najíme. Překvapivě tady hledání hospod není moc jednoduché. Místňácký jídelny jsou poměrně hnusný, nedá se říct, že by to tam vonělo a hlavně v nich nikdo neumí slovo anglicky. Jídelní lístek nevedou a domluvit se co chceme rukama nohama je nad naší ochotu. Chceme přeci jenom aspoň předem tušit co dostanem. Nacházíme Korejsko-Khmerskou restauraci. Jídelní lístek sice nemaj v angličtině, ale jsou tam obrázky, což nám stačí. Hodnotíme naprosto skvěle i přesto, že jsme to snědli hůlkama. Čeká nás plavba po Mekongu. Ačkoli jsme chtěli dvouhodinovou projížďku, tak nakonec volíme jen hodinovou. Je to samozřejmě šidítko na turisty, protože ujedem sotva deset kilometrů, ale kdo zase může říct, že se projel po soutoku Tonlé Sap a Mekongu. Dostáváme se i do míst, kde celé rodiny žijí na loďkách metr krát pět. Hrůzný pohled na děti, které si hrají na břehu Mekongu. Jejich imunitní systém musí být ze železa. Lucka rozvádí teorii, jak tady narozdíl od civilizací zamořené evropy skutečně přežívají jenom ti silní a geny těch slabých společně s jejich mrtvými těly odnese řeka. Končíme tour de Phnom Penh a jdeme směrem k hotelu. Pomalus e začíná šeřit a pozorujeme ruch v ulicích. Ochutnáváme ještě pár místňáckých dobrot od pečiva a zastavujeme se u pomníku nezávislosti a taky u monumentu vietnamsko kambodžského přátelství. Ten je ukázkou sovětského socialistického realismu, ale tady mají vietnamce rádi, protože ukončili nejkrvavější kapitolu Kambodžských dějin a to vládu Rudých khmerů. Co jsme si dneska nechali ujít? Tuol Sleng - hrůzné dějiště mučení a utýrání více než 17tis. politických odpůrců a nepohodlných osob. Killing fields - rozlehlé hřbitovy těch, kteří Rudé Khméry nepřežili.

Name
Královský palác     Phnom Penh
Královský palác     Phnom Penh
Královský palác     Phnom Penh
Buddhismus   provází na každém kroku více než devadesát procent populace.   Phnom Penh
Wat Pho   Tohle Phnompenské Wat Pho je na kopečku asi padesát metrů nad městem, ale i tak z něj není nic vidět   Phnom Penh
Hadhodiny   pod Wat Pho   Phnom Penh
Soutok   Dvou veletoků - Mekongu a Tonle Sap   Phnom Penh
Život na řece     Phnom Penh
Pohřebáček   hned před výrobnou rakví. Byli tam dokonce zaparkovaný dva.   Phnom Penh
monument Vietnamsko Kambodžského přátelství   vietnamci tu rozhodně nejsou moc v neoblibě   Phnom Penh
Sladká tečka na závěr   už jsme to viděli několikrát, ale dneska jsme si to poprvé fakt dali. Taková teplá zelená buchta. Nic moc, ale vypadá pěkně.   Dobroty Phnom Penh